P.S. je první knihou Aňi Geislerová, která vzbudila rozruch mezi čtenáři. Z
pultů knihkupectví zmizela ještě před Vánoci během několika dní. Já se k té své dostala v lednu
prostřednictvím dotisku.
„Aňin deník“, dá-li se tak nazvat, má hned několik předností. Typograficky je velmi vyvedený- obálka v kombinaci odstínů ginger a mint s ilustracemi Lely Geislerové, sestry Aňi, upoutá na první pohled. Vzhled doplňuje gumička, která napovídá, že obsah je deníkového rázu.Ve stejné barvě jsou hrany stránek. Jediné, co mi chybí je provázková záložka. Po otevření vás zaplaví vlna nadšení, protože ilustrace z obálky jsou v daleko větší dokonalosti na každé stránce knihy. Někomu to může připadat příliš přeplácané, avšak já patřím mezi ty, který se do vzhledu knihy na první pohled zamilovali.
Další velké plus – kapitoly nejsou rozsáhlé. Možná je to má čtenářská
pohodlnost, za ta léta jsem si vytvořila jisté zvyky, zlozvyky a našla si typ
knížek, které mi vyhovují. Tahle kniha je jednou z nich. Nesnáším kapitoly na deset stran a více.
Raději si přečtu pár krátkých, mezi kterými si můžu udělat pauzu, takže udržím
déle pozornost.
Kniha je sbírkou
fejetonů, které Aňa psala po dobu pěti let do prestižního módního časopisu
Elle. Pět částí- pět let. Co se týče obsahu, velký zázrak se nekoná.
Popravdě, čekala jsem víc. Popisuje různé etapy svého života. Mezi hlavní
témata patří láska, hledání štěstí, žena ve společnosti, rodina, děti, vaření a
život. Jednotlivé fejetony jsou zhruba na dvě a půl strany (včetně ilustrace) a
každý má název, který se autorce ne vždy podařilo skombinovat s tématem, kterému se
věnuje. Stejný pocit mám i ze samotného textu. Kniha obsahuje pasáže
silnějšího, ale i slabšího rázu. Některé fejetony naprosto ztrácejí pointu a
působí na mě jako bezmyšlenkové tápání po sdělení, kterým chce autorka říct
něco důležitého, avšak nenalézá slov. Dalším kamenem úrazu je opakování motivu
a přílišný sentiment, pokud knihu čtete intenzivně, postupně se vám přejí.
Aňiny fejetony
nepostrádají lidskost, lásku a naději, které je dělají krásnými. Není pro
každého, těm kteří si jí zamilují, dokáže zpříjemnit odpoledne u kávy a bude
ozdobou knihovny.
Aňa Geislerová, P.S., Ikar CZ, 2015
Pekna recenze.:) a s temi kratkymi kapitolami s tebou uplne souhlasim, taky je mam mnohem radeji!:D)
OdpovědětVymazatJsem ráda, že jsem si přečetla objektivní (samozřejmě v rámci možností) recenzi. Všichni na Aninu knihu pějí ódy, tvůj názor je osvěžující. No, musím obnovit knihovnu, takže jdu pokračovat ve čtení blogu :)
OdpovědětVymazatjeee děkuji za chválu :)
Vymazat